Doksy si letos připomenou výraznou osobnost české hudby – houslistu a pedagoga Antonína Bennewitze, který zde strávil 25 svého života a od jehož úmrtí uplyne 29. května rovných sto let.
Na jeho odkaz naváže koncert Bennewitzova kvarteta, které uvede dvě vrcholná díla komorní literatury. Zazní Smyčcový kvartet As dur op. 105 Antonína Dvořáka, skladba z jeho pozdního období, v níž se spojuje životní zkušenost s typickou českou zpěvností. Dvořák a Bennewitz se osobně znali z prostředí Pražské konzervatoře, kde Bennewitz působil jako ředitel a respektovaný pedagog, který významně ovlivňoval hudební život své doby. V roce 1901 Bennewitze ve funkci ředitele vystřídal právě Dvořák. Druhou polovinu večera vyplní Smyčcový kvartet f moll op. 80 Felixe Mendelssohna Bartholdyho – dílo mimořádné naléhavosti a emocí, vzniklé v těžkém období skladatelova života. Koncert zároveň nabídne prostor i žákům ZUŠ Doksy. Spolu s Bennewitzovým kvartetem vystoupí mladá talentovaná zpěvačka Rebeka Velebná ve Dvořákových písních „Žalo dievča, žalo trávu“ a „Vy vroucí písně spějte“ a představí se též houslový soubor se skladbami Wofganga Amadea Mozarta a Antonia Vivaldiho. Večer tak symbolicky propojí tradici s jejím pokračováním – přesně v duchu Bennewitzova celoživotního pedagogického odkazu.
Koncert se uskuteční v pondělí 4. května od 18:00 v Rytířském sále zámku v Doksech.
Antonín Bennewitz se narodil 26. března 1833 v Přívratu u České Třebové. Studoval na Piaristickém gymnáziu v Litomyšli a později na Pražské konzervatoři ve třídě houslí u profesora Mořice Mildnera, kterou absolvoval s výborným prospěchem v roce 1852. V témže roce nastoupil jako první houslista v orchestru Stavovského divadla. V letech 1861–1863 působil jako koncertní mistr v Salzburg
u. S úspěchem koncertoval i v dalších evropských městech a metropolích Stuttgartu, Bruselu i Paříži. V roce 1866 byl jmenován profesorem Pražské konzervatoře a v roce 1882 jejím ředitelem. V této škole působil téměř 30 let a doba jeho vedení byla nazývána „zlatou dobou Pražské konzervatoře“. Nedělal rozdíly mezi studenty podle národnosti, zasadil se o výuku v českém jazyce, vyhledával a podporoval nadané české studenty. Obnovil veřejné žákovské večírky a umožnil tím svým žákům vystupovat před publikem. Sám se pak věnoval dirigování školního orchestru a na program koncertů zařazoval hlavně díla českých autorů. Za dobu jeho působení vychoval celou řadu vynikajících houslistů a hudebníků, mezi nimiž byli František Ondříček, Jiří Herold, Karel Halíř a mnoho dalších. V roce 1891 založil spolu s profesorem komorní hry Hanušem Wihanem později světově proslulé České kvarteto, jehož členy se stali čtyři studenti Pražské konzervatoře: Karel Hoffmann, Josef Suk, Oskar Nedbal a Otto Berger. V roce 1901 ho ve funkci ředitele Pražské konzervatoře vystřídal Antonín Dvořák. Zbytek života prožil v Doksech, kde bydlel v budově současné ZUŠ v Sokolské ulici, což připomíná zdejší pamětní deska. Antonín Bennewitz zemřel 29. 5. 1926 ve věku 93 let a je pochovaný na místním hřbitově.
Bennewitzovo kvarteto je v mezinárodním měřítku špičkovým komorním souborem, což dokládají vítězství ve dvou prestižních soutěžích – v Ósace v roce 2005 a Prémio Paolo Borciani v Itálii v roce 2008. V roce 2004 bylo Bennewitzovo kvarteto vyhlášeno laureátem Českého spolku pro komorní hudbu při České filharmonii a v roce 2019 soubor převzal cenu Classic Prague Awards za nejlepší komorní výkon roku. Kvarteto pravidelně koncertuje na významných českých i zahraničních podiích (Wigmore Hall Londýn, Musikverein Vídeň, Konzerthaus Berlín, Théâtre des Champs-Elysées Paříž, The Frick Collection New York, Seoul Art Center, Rudolfinum a dalších) a vystupuje také na festivalech Salzburger Festspiele, Luzerne Festival, Rheingau Musik Festival, Kammermusikfest Lockenhaus, Dvořákova Praha a Pražské jaro. Soubor navázal uměleckou spolupráci s vynikajícími umělci jako Alexander Melnikov, Vadim Gluzman, JeanYves Thibaudet, Krzysztof Chorzelski, Danjulo Ishizaka, Veronika Hagen, Andreas Ottesamer a dalšími.
Kvarteto nese již od roku 1998 jméno houslisty a ředitele Pražské konzervatoře Antonína Bennewitze (1833-1926), který se zasloužil o vytvoření české houslové školy. Mezi jeho žáky patřil Otakar Ševčík, František Ondříček, ale také Karel Hoffmann, Josef Suk a Oskar Nedbal, jimž dal podnět k založení slavného Českého kvarteta.
